Klubové lesní zkoušky a zkoušky vodní práce ve Švábenicích, pořádaných Klubem chovatelů loveckých slídičů a Asociací myslivosti ČR v honitbě místního MS Střela jsou pro nás srdeční záležitostí a účastníme se jich pravidelně. Letos zkoušky proběhly o víkendu 30. – 31. 5. 2020. Terény jsou zajímavé, místní pořadatelé vstřícní a kuchyně výtečná. Letos jsem se rozhodla, že se na „lesky“ přihlásím s Edou a s naším dorostem Matesem na vodní práce.
sobota, lesní zkoušky
V sobotu na lesních zkouškách nám přálo počasí i štěstí. Byli jsme rozdělení na tři skupiny s tím, že první dvě šly na barvy a třetí na vyhledávání, dohledávku a vlečky. Jak byli z každé skupiny barev hotoví první tři, přesouvali se na dohledávky. Tohle netradiční točení skupin nám ušetřilo dobře dvě hodiny čekání. S Edou jsme si vylosovali číslo 2 a začínali voděním psa, odložením, šoulačkou a barvami. Nejhorší možná kombinace pro natěšené psy, plné energie. Eda je ostřílený matador, ale už má svá léta, začíná z něj být svéhlavý pan profesor, ale vše zvládnul na velikou pochvalu. Na barvu jsme šli jako druzí, nemuseli jsme proto nikam daleko, byla nakapaná kousek za loveckou chatou, kde ovšem hrozilo větší riziko toho, že bude poběhaná nějakým psím kolegou v rámci venčení. Eda šel barvu jako po kolejích, já jsem znejistěla pouze na jednom místě poměrně ostrého zlomu, které jsem samozřejmě vyhodnotila špatně. Eda se nenechal rozhodit a šel si tvrdohlavě za svým. Ulevilo se mi, když jsem před sebou uviděla čuníka. Ostatní disciplíny probíhaly na poli pod loveckou chatou. Tady byl Eda zase bezchybný, jen jeho práce při vyhledávání byla oceněná 3. Prý málo běhal a já dávala víc povelů. No jo, co by běhal pan profesor, když má nos. Proslídil kraje, naběhl pod vítr, oskenoval nosem terén a vrhnul na mě vyzývavý pohled, co jako bude??? Kam jsem ukázala, tam to tedy milostivě proběhnul, ale už jen proto, aby mi udělal radost. Byla to jediná ztráta na známkách, v pomocných měl plný počet, ale to nestačilo na vítěze zkoušek, kterým se stal náš parťák ze skupiny a kámoš hnědý flat Quentin s Hankou Smutnou. Celkově tedy Eda skončil druhý s titulem res. CACT. Díky chlapče, byl jsi moc šikovný a je vidět, že i na stará kolena umíš máknout!
neděle, zkoušky vodní práce
Mates je naše miminko, mazlík a Edův synáček. Je moc šikovný na práci, ne takový poděs, jako byl na začátku kariéry Eda. Pracuje systematicky, pečlivě, ale stylem ha – hodili mi kus!!! Musím počkat na povel!!! Jéééé!!! Motýl!!!! A je v…háji. Franišek Ringo Čech krásně popisuje ve své Dívčí válce vladyku Ctirada – je mladý, nervní, impulzívní, nepostojí…takový mladý kretén, pardon, mladý člověk to je. Takže Mates? Mladý pes to je… Kdo má nebo měl štěně fleta, ví, o čem píšu. A tohoto poděsa jsem přihlásila ve 14 měsících na vodky.
Ve Švábenicích se zkoušky vodní práce konají na rybníce za vesnicí, v krásném prostředí, rybník je částečně udržovaný jako rekreační zóna a také jako nový biotop pro všelijakou vodní havěť, takže hladina postupně zarůstá vodním květem.
Konkurence byla veliká, fleti se sešli tři. Byli jsme rozdělení na čtyři skupiny. Začínali jsme dohledávkou kachny. Mates ji snad navětřil v době, kdy jsme přicházeli na stanoviště. Problém byl v tom, že kousek od nás probíhalo vyhledávání v rákosí a jako na potvoru v rákosí zrovna slídil Kimi, který k nám jezdí na výcviky a zahlédl mě. No běžel se za mnou podívat, co mu chystám za disciplínu a pak zaplul za Matesem. Modlila jsem se, aby to Mates stihnul dřív. Stihnul. Kimi dostal vyhubováno a Mates pochvalu. Další stanoviště – aport v terénu v pohodě, vodění jsem si netroufla vést Matesa na volno, což se mi vyplatilo, měl snahu se začuchávat, ale naštěstí si vždy uvědomil, že má na krku vodítko a že vlastně pracuje. Přecházeli jsme na navádění na dvě kachny. U Matesa si zatím musím být jistá, že ví, že tam druhá kachna je. Druhou kachnu házeli pod vítr, což byla pro některé psy výhoda, pro některé peklo. Matesa jsem poslala pro druhou, která padla na zrcadlo s výstřelem. Když ji popadl, bylo vidět, jak se stáčí i za tou druhou, jak ho pach táhl, ale ovládl se a krásně mi kachnu přinesl. Usadila jsem ho a počkala, až jsem si byla docela jistá, že vidí i tu druhou kečenu. Předvedl naprosto bezchybnou práci. V poslední individuální disciplíně – vyhledávání v rákosí, byl hodnocený známkou 3, pracoval moc hezky, když vyběhl z rákosí, sám hned zaběhl zpět, pracoval do šířky, jen se rozhodčím zdálo, že šel málo do hloubky. Takže zatím dobré, byli jsme v první ceně. No a před námi byly klidy na stanovišti, neboli chování na stanovišti u vody. Hromadná disciplína, vůdci se psy se rozestaví kolem vodní plochy, vůdce si posadí nebo položí psa u nohy, mezi ně se rozestaví střelci. Na povel se začne střílet, simuluje se tak hon na kachny. Psi musí zůstat v klidu, bez pohybových nebo hlasových projevů. Už během dne bylo jasné, že to bude oříšek. Matýsek se na prvních zkouškách chovat trochu neklidně, některé věci komentoval. Ale nebylo to nic proti hlasovému výkonu některých jiných. Vedle nás stála docela nervózní křepelanda a ob jedno na druhou stranu podobně se chovající labrador. Matesa jsem posadila, nechala ho na řemeni a po zatroubení se začalo. Mates se choval při střelbě vzorně, když se začal ozývat některý ze psů kolem tak se na něj jen podíval, co že to jako je. Když jsem měla pocit, že by to mohl začít komentovat také, ozval se naštěstí další výstřel a odvedl jeho pozornost jinam. Mates si znuděně lehl. Konečně závěrečný signál a verdikt rozhodčího – uvázaný, naprosto klidný – 3!!! A my došli s naším juniorem v první ceně jeho první lovecké zkoušky!!! Týden po OVVR!!!
Dalším dvěma fletkám se nedařilo tak dobře, díky nepřízni osudu spadly do nižších cen, takže se stalo neuvěřitelné skutečností – Mates získal i svůj první pohár a titul CACT.
Chtěla bych na tomto místě moc poděkovat všem účastníkům. Místním za luxusní zázemí a kuchyni, rozhodčím za korektní a spravedlivé posuzování výkonů psů, psovodům, že se věnují svým chlupatým parťákům. Blahopřeji i Martině Koutné s Kimem k úspěšnému absolvování prvních vodek. A zvláštní poděkování patří Janě Prašivkové za nevšední zážitek během prvního dne – na rozstřelu s Viki předvedly, že Jana nechová a necvičí goldeny, ale tryskopsy. Dohledávka králíka za 20 vteřin, to by ani flet nesvedl :))) Už teď se těšíme na další ročník.
Jolana