V sobotu 12. 7. 2025 proběhl na Skokách U Brunoše první ročník Retrívřího desetiboje. No, on to vlastně nebyl první ročník. Ten opravdu první proběhl 5. 11. 2022, ale byl oficiálně představený jako nultý, zkušební ročník. Tehdy měla akce docela velký úspěch, chtěla jsem desetiboj pořádat každý rok, ale bohužel to z pracovních a zdravotních důvodů nebylo možné.
Retrívří desetiboj, který pořádá naše chovatelská stanice Vergilius, je akce pořádaná pro deset účastníků, kteří u nás absolvovali OVVR a nebo kteří se u nás účastnili nebo účastní výcviků. Tito vybraní borci musí prokázat svoje kvality v deseti disciplínách. Rozhodčí ještě navíc hodnotí pejsky a vůdce během celého klání a jejich výkon je zapsán známkou pro psy – „Poslušnost a ovladatelnost“ a chování vůdce je hodnoceno známkou „Radost z práce psa“.
Uspořádání této pohodové akce je naše forma poděkování za to, jaká se u nás setkává výborná parta lidí. Bohužel je tohle klání určené pouze pro deset dvojic, takže ne na každého se zatím dostalo. Ale věřím tomu, že v příštím roce budeme v pořádání pokračovat a určitě pozveme ty, kteří se ještě nemohli zúčastnit.
A tím narážím na velký problém. Všechny disciplíny, které letos proběhly, jsou, jak se říká, propálené a já si zavařím mozek a klávesnici vymýšlením nových, ovšem stejně záludných a zajímavých.
V každém případě všechny disciplíny prověřily opravdu do hloubky povahové a výcvikové vlastnosti jak chlupoňů, tak dvounožců na druhém konci vodítka. Bez výjimky všichni vůdci zjistili, že mají doma mlsné a mazané komedianty a že sebelepší drezůra jde do kytek v konfrontaci s odloženým špekáčkem, aportem rohlíku nebo syrového vajíčka, o slalomu mezi hromádkami piškotů ani nemluvím. Ona ta poslušnost šla do kytek stále výrazněji s každou další disciplínou. Retrívři jsou totiž bestie mazané, takže velice rychle všichni pochopilii, že jim nejde o kožichy jako na zkouškách, že z jejich páníčků nestříká adrenalin i ušima a navíc se všichni ostatní náramně baví a smějí se. Takže jako když přihodíte pod kotel… těch kravin a psích exhibic pochopitelně přibývalo přímo úměrně s časem.
Docela nám do disciplíny „Slalom mezi piškoty“ hodilo počasí vidle. Původní plán byl, že vůdci obejdou těch deset hromádek na hřišti, kde bude prostor na větší akční rádius mezi jednotlivými obraty a kličkami kolem piškotových stanovišť. Hlavně, že půjdou psi na volno, aby se jejich drezůra a poslušnost, v přímé konfrontaci s hromádkami piškotů, projevila v celé retrívří nádheře. Ale začalo tak pršet, takže jsme museli operativně změnit plán a hromádky byly nainstalovány v uličce mezi stoly pod stanem u hospůdky. Asi se nemusím dlouze rozepisovat, kdo máte retrívra, chápete náročnost a záludnost této disciplíny.
A protože měl tento desetiboj prověřit i vazbu a úroveň spolupráce mezi psem a jeho dvounohým parťákem, několikrát při závěrečné disciplíně „Dálkový běh“ škodolibě zaznělo:…no já už bych si vyběhl… O co se jednalo? Na čas měřený dálkový aport, po výstřelu z dummylauncheru jsem začala měřit čas v momentě, kdy vůdce vyslal psa pro aport. Zkouškový řád připouštěl možnost přinesení aportu i vůdcem. A několikrát pes nesledoval ani výstřel ani dopad… proto ta škodolibá poznámka… Ale je poznat, že i vůdci jsou v kondici, nejdelší čas byl něco málo přes dvě minuty. Rozhodčí (celkem osm z řad doprovodů vůdců) se shodli, že vůdce nemusí předsedat a nemusí nést aport v mordě.
Takže co na závěr? Moc děkuji všem zúčastněným, ať vůdcům, jejich doprovodům, kteří se zapojili jako kolegium rozhodčích, Zdeňkovi dceři Zuzce a vnučce Lucince za pomoc. Martinovi a Katce za vynikající koláčky, hospodskému Brunovi za perfektní zázemí, kuchyni a milý kamarádský přístup. A vlastně i počasí. To se na závěr umoudřilo a mohli jsme desetiboj důstojně zakončit.
Nejlepší zápisy rozhodčích v soudcovských tabulkách:
…vůdkyně odmítá sníst párek/špekáček
…nádherná práce (aport rohlíku, ten hodnocen při předávce), naprosto suchý, jako z pekárny
…váhání nad tvarůžkami…potřeboval svlažit, příště doporučujeme před aportem namočit tlamku
…pochvala za přípravu stopy vůdce (viz foto na Rajčeti, vůdce se kus plazil)
…plížení za špekáčkem
…pochvala za úklid kelímků
…nejrychleji sežraný rohlík
…precizní práce, jazyk mravenečníka, včetně olíznutí fotografa
Už teď se těším na další ročník.
Moc vám všem děkuji už jen za to, že jste!!!
Jolana