Mnozí nezkušení majitelé štěněte retrievera si vytýčí jako cílovou metu výcviku složení OVVR, neboli Ověření vlohových vlastností retrieverů. Jedná se vlastně o pracovní bonitaci mladých psů. Hlavním úkolem této bonitace je vyloučit z případného chovu psy, kteří jsou agresivní vůči ostatním psům nebo lidem, jsou bázliví při výstřelu a neprojevují ochotu k práci na vodě a na suchu, případně nemají zvládnutou poslušnost a ovladatelnost.
Pokusím se v následujících řádcích popsat průběh konání OVVR a poradit vám, co a jak je potřeba s vaším chlupáčem natrénovat a umět ke zvládnutí těchto prvních zkoušek.
Takže od začátku:
Pořadí disciplín OVVR:
1. Povaha
2. Chování po výstřelu
3. Nos
4. Aport v terénu
5. Vodění psa na vodítku
6. Vodění psa na volno
7. Ochota k práci na vodě
8. Aport z vody
9. Kontakt s vůdcem
10. Vrozená chuť k práci
Pořadí disciplín 1 – 8 musí být vždy stejné a není možné je měnit. Pokud dojde během průběhu OVVR k záměně pořadí těchto disciplín, bude OVVR prohlášeno za neplatné. Psi jsou rozhodčím sledováni po celou dobu pořádání OVVR, výsledky jsou zapsány do Soudcovské tabulky. Aby pes úspěšně absolvoval OVVR, musí projít všemi disciplínami ve stanoveném pořadí a jednotlivé disciplíny absolvovat minimálně na „limitní známku“. Tyto limitní známky jsou uvedené v tabulce. Doporučujeme všem vůdcům, aby si zkušební řády pečlivě prostudovali, rozhodčí na údiv typu: já jsem nevěděl…, mysleli jsme, že…, nebere zřetel. První a základní podmínkou úspěšně zvládnutých jakýchkoliv zkoušek a soutěží je znalost řádů, podle kterých se posuzuje, a to včetně novelizací a aktuálních úprav těchto řádů.
Za předmět vhodný pro aport v terénu i z vody se považuje atrapa zvěře, „dummy“ – aportovací předmět speciální konstrukce užívaný mezinárodně pro zkoušky retrieverů bez zvěře, kozlík (pešek) nebo činka. Jakýkoli předmět pro aport by měl mít alespoň 0,5 kg hmotnosti. Před zahájením disciplín aportu musí vůdce přeložit vhodný předmět pro aport ke schválení rozhodčímu. Neučiní-li tak, nebo předloží nevhodný předmět, použije rozhodčí předmět dle vlastního uvážení. Volba druhu aportu nemá vliv na ohodnocení disciplíny.
OVVR je možno absolvovat i se zvěří. Tu organizátor nezajišťuje, vůdce si ji musí zajistit sám. V Soudcovské tabulce se objeví poznámka, že pes pracoval se zvěří. Jelikož OVVR jsou na úrovni bonitace, je to vlastně jedno, ale pokud máte nedocvičeného psa, chci upozornit na to, že případné načínání se zapisuje do Soudcovské tabulky a je důvodem k vyloučení psa z dalšího posuzování.
Soudcovská tabulka (používaná u RK, KCHLS nemá tabulku s tak podrobným hodnocením povahy.)
Zahájení OVVR
Po odevzdání Průkazů původu, kontrole čipu psa, povinného platného očkování (vzteklina, psinka, parvoviroza, infekční hepatitida v době ne kratší třiceti dnů a ne delší jak jeden rok, pokud není veterinárním lékařem zapsaná jiná doba) kontrole plateb a zdravotního stavu psa (včetně háravosti fen) je vyhlášen nástup. Vůdci a psi jsou jmenovitě vyhlašováni a nastupují do řady nebo ke špalíkům (značkám, cedulkám) se startovními čísly. Rozhodčí je po jednom obchází a vůdci si losují startovní čísla, která jsou zapisována do Soudcovské tabulky. Vůdci budou se svými svěřenci absolvovat OVVR ve vylosovaném pořadí. Vůdce psa má být vhodně ustrojen a musí být vybaven loveckým vodítkem (přes rameno).
Po uvítání rozhodčí vůdcům sdělí podrobnosti o průběhu OVVR, případně své další požadavky. (V době epidemie Covid-19 je nutné dodržovat platná nařízení.)
Jednotliví vůdci se na vyzvání představí rozhodčímu se svým psem. Děje se tak většinou hned na začátku OVVR a pouze jednou. (Na zkouškách s loveckou upotřebitelností se hlásí vůdce před každou disciplínou, pokud rozhodčí nestanoví jinak.) Toto hlášení má svá pravidla a musí obsahovat základní informace o psu a vůdci. Většinou probíhá takto:
„Dobrý den, vážený pane (páni) rozhodčí, vážená korono (neplést s virem, korona jsou ostatní přihlížející).
Číslo losu xxx. Pes (fena) yyy a vůdce zzz jsou připraveni k vykonání zkoušky (OVVR).
Osobně jsem hlásila svého fleta Matesa takto:
„Dobrý den, vážený pane rozhodčí, vážená korono, číslo losu 13, pes flat coated retriever Akahata Mariel´s Miracle, slyšící na jméno Mates a vůdce Jolana Pokorná jsou připraveni k absolvování OVVR.“
Podle mých zkušeností si hlavně starší rozhodčí nevědí rady s často krkolomnými jmény psů. Proto ta malá poznámka …slyšící na jméno…
A nyní k vlastním disciplínám:
1. Povaha
Popis disciplíny:
Je úvodní disciplínou, kterou se OVVR zahajují. Všichni zkoušení psi jsou nastoupení v řadě vedle levé nohy svého vůdce. Na pokyn rozhodčího vůdci jednotlivě procházejí se psy na vodítku nebo volně podél celé řady a zařadí se na konec. Jakýkoliv projev agresivity psa vůči ostatním psům nebo lidem je vylučující a pes dále nepokračuje v posuzování. Projev agresivity je zapsán do Průkazu původu (PP), Soudcovské tabulky a přehledu zkoušek. Stejný zápis se provádí i v případě, když pes projeví svou agresivitu kdykoliv během OVVR.
Hodnocení disciplíny:
Vyhovující povaha se hodnotí jako standardní, projevy agresivity jako agresivní, projevy bázlivosti nebo plachosti jako povaha bázlivá.
Moje doporučení:
Ne každý pes je takový milovník a kámoš jako můj flet Mates, který musel každého psího účastníka olíznout. V každé komunitě se mohou vyskytnout jedinci, kteří si prostě „nesedli“ nebo si „nevoní“. A u mladých a namachrovaných puberťáků (myslím tím psy) se velmi často stává, že na sebe vrčí a dokazují si, jací jsou to borci. Nejedná se většinou o projev agresivity, dá se to přirovnat ke klukům na písku. Ale v žádném případě to nevypadá dobře a rozhodčí může takovéto výtržníky vyhodnotit jako agresivní, bohužel pak se zápisem v PP je takový pes prakticky vyloučen z jakýchkoliv dalších budoucích aktivit. Zvažte proto velmi dobře, jestli je váš svěřenec ubručená a nespolečenská povaha a chcete za všech okolností OVVR absolvovat. Pokud počítáte s následnou loveckou kariérou nebo máte v plánu pokračovat dalšími zkouškami, OVVR prostě vynechejte a zkuste OMS Zkoušky vloh nebo jiné nižší zkoušky. Chci jen upozornit, že OMS zkoušky vloh na uchovnění nestačí, musí se jednat o klubové zkoušky, kde se hodnotí přinášení.
Jestliže se rozhodnete OVVR absolvovat, projděte kolem řady ostatních psů svižně a v dostatečné vzdálenosti, ale zase ne tak daleko, aby to bylo moc nápadné. Než se ti největší vrčáci vzpamatují, je procházející dvojice většinou dávno pryč.
Při zavrčení bez jasné agresivity se lze většinou dohodnout s rozhodčím na tom, že se psem odstoupíte bez zápisu do rodokmenu, ale musíte tak učinit dříve, než rozhodčí vyhlásí verdikt. U jasně agresívních jedinců rozhodčí nebude tak benevolentní a agresivitu zapíše natvrdo do PP. Rozhodčí jsou ale většinou u mladých puberťáků tolerantní, nechá vás odstoupit, ale nespoléhejte na to.
2. Chování po výstřelu
Popis disciplíny:
Posuzuje se při volném pohybu psa, kdy rozhodčí (nebo jeho pomocník na pokyn rozhodčího) vystřelí jednu ránu z brokovnice nebo 9 mm startovací pistole tak, aby pes střelce nesledoval a výstřel nemířil ve směru pohybu psa.
Hodnocení disciplíny:
Pes musí svým chováním prokázat, že se nebojí výstřelu a zůstává pod vlivem vůdce, v tom případě je hodnocen známkou 4. V případě, že pes začne po výstřelu divočet, nereaguje na povely a vyráží na velkou vzdálenost, je známka snížena tak, aby odpovídala míře neklidu. Pes, který se bojí výstřelu, což se projevuje tak, že odběhne ustrašeně od vůdce, nedá se přivolat a ztratí zájem o další práci, je hodnocen známkou 0 a je vyloučen z dalšího zkoušení. Tato skutečnost se zaznamenává do PP.
Moje doporučení:
Někteří začínající vůdci nemají možnost přímo vyzkoušet, jak bude pes reagovat na střelbu. Proto je potřeba najít nějakou náhradní možnost, jak to zjistit. Ideální je zapůjčení nebo nákup startovací pistole. Pokud nemáte zbrojní pas a máte v plánu se lovecké praxi věnovat, bude nákup startovací pistole nejjednodušším řešením. V nouzi nejvyšší poslouží i nějaký jednorázový zdroj hluku – například bouchnutí pytlíku. Ale i na to velmi pozor! Pokud by se štěně nebo mladý pes mělo setkat s podobným hlukem poprvé, je zapotřebí ho odvést dál od zdroje hluku (napoprvé i 50 – 100 metrů), velmi intenzivně ho zabavovat ideálně hraním nebo mazlením. Po výstřelu je potřeba dát pejskovi najevo, že se vlastně nic neděje, že je to vlastně sranda a pokračovat v hrátkách, případně odměnit pamlskem. Podle reakce pejska se pak se střelbou nebo hlukem přibližujeme.
Disciplína „Chování po výstřelu“ se zkouší většinou po dvojicích. Rozhodčí určí každému vůdci směr, obvykle se jednotlivé dvojice vůdce + pes od sebe vzdalují pod úhlem 45°, ale vysvětlete psovi, který si chce hrát, co je nějaký úhel. Většinou to dopadne tak, že se psiska začnou družit a honit po louce. Jakmile jsou vůdci od rozhodčího vzdálení 30 – 50 metrů a psi se nekoukají směrem k rozhodčímu, rozhodčí vystřelí a sleduje reakce psů. Zkušený rozhodčí pozná na první pohled, zda je pes jen ostražitý a rozhlíží se, kam co spadlo, aby to mohl aportovat, nebo se vystrašeně rozhlíží odkud na něj číhá nebezpečí. Rozhodčí dá obvykle vůdcům pokyn, aby psy přivolali. Když pes přiběhne k vůdci, dá rozhodčí další pokyn, aby každý vůdce poslal psa opět slídit nebo jen tak běhat po louce. Tím se ověřuje, že se pes výstřelu nebojí, reaguje na pokyny a následně se i ochotně vzdálí od vůdce.
Pokud má pes již při výcviku panickou hrůzu z výstřelu, neuspěchejte to. Nehlaste psa na nejbližší OVVR, zbytečně riskujete zápis do PP a tím jeho vyřazení z chovu. Ve většině případů lze panickou hrůzu z výstřelu odstranit nebo alespoň eliminovat na přijatelnou úroveň, ale je to dlouhodobá záležitost.
Pokud se pes chová bázlivě, verdikt může znít „neuspěl“, ale nevylučuje to možnost psa docvičit a OVVR si opravit.
3. Nos
Popis disciplíny:
Kvalita nosu je posuzována tak, že pes používá aktivně čichovou orientaci. Při hodnocení musí být vzaty v úvahu všechny okolnosti, které souvisí s pachovou prací a které ji mohou jakkoli ovlivnit. Zvláště je třeba posoudit vzdálenost, na jakou pes navětřil zvěř nebo jiný předmět, jaké jsou povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod. Kromě toho budou všichni psi odzkoušeni tak, že rozhodčí pohodí stejný předmět, dobře nesoucí pach, pro každého psa samostatně, aby to pes neviděl. Vůdce vypustí psa na pokyn rozhodčího proti větru tak, aby pes měl možnost volným pohybem v terénu jako při procházce pach předmětu zachytit.
Hodnocení disciplíny:
Rozhodčí hodnotí tuto práci tak, jak je popsáno výše. Není rozhodující, jakým způsobem pes předmět označí, zda jej vůbec označí či zda jej přinese. Hodnotí se pouze kvalita nosu. Jako předmět se použije atrapa zvěře nebo jiný předmět dobře držící pach. Nepovažuje se za chybu, pokud pes předmět aportuje.
Běžně se používají svázané srnčí spárky (4 kusy) nebo jelení (2 kusy), chlupatý a napachovaný dummy nebo kozlík o váze alespoň 0,5 kg.
V případě, že pes samostatně a bez povelů předmět aportuje, rozhodčí navrhne vůdci známku z Aportu v terénu. Tu může se souhlasem vůdce zapsat do Soudcovské tabulky a tím pádem je splněná i další disciplína.
Moje doporučení:
Používání nosu je klíčová vlastnost psa. S touto disciplínou nebývá problém. Již při výcviku malých štěňat používáme na ověření nosu spárky nebo bažantí slípku a zatím jsem neviděla psa, který by vůbec nereagoval. Je to ovšem vrozená psí vlastnost, kterou je třeba rozvíjet tak, aby ji pes uměl používat cílevědomě.
4. Aport v terénu
Popis disciplíny:
Aport vhazuje rozhodčí do vzdálenosti nejméně 10 metrů. Vůdce vypustí na pokyn rozhodčího psa. Pes musí předmět samostatně a bez povelů uchopit, donést a bez váhání odevzdat vůdci v časovém limitu do 5 minut. Při předáváni aportu může pes stát nebo sedět.
Hodnocení disciplíny:
Příliš silné nebo váhavé uchopení (mačkání), hraní si s aportem, obíhání vůdce při odevzdání je penalizováno. Chybou je též, jestliže pes aport odkládá, aportuje s přestávkami, čeká na povel nebo upustí před odevzdáním. Tyto chyby snižují výslednou známku.
Moje doporučení:
Jsou to OVVR! Ale pokud chcete absolvovat na plný počet bodů, doporučuji pečlivě dodržovat následující doporučení, která platí především pro další zkoušky:
Jako povel k přinášení může rozhodčí považovat i jakýkoliv pohybový nebo hlasový projev vůdce. Doporučuji se těchto projevů vyvarovat, včetně povzbuzování psa (šikovný!, to je pašák! a podobně), povelu k uchopení (vezmi!, aport!) a povelů k návratu (ke mně!) nebo projevů nelibosti (co to děláš!, no tak! + další široká nepublikovatelná škála). Penalizovaná jsou i jakákoliv gesta, mávání rukama, pobíhání, přešlapování. Po vypuštění psa pro aport stůjte jako sochy a pokud máte natrénováno, vyčkejte, až se chlupáč vrátí s aportem. Chybou není pouze vykročení vpřed jednou nohou při přebírání aportu. Pokud nechcete riskovat, že by pes mohl aport předčasně upustit, můžete jednou nohou nakročit ještě v době, kdy je pes v pohybu a aport vzít. Nevypadá to sice tak efektně, ale proti zkušebnímu řádu to není. Ale připomínám – nesmí to být krok, pouze nakročení, kdy jedna vaše noha je stále přilepená na zemi. A co je důležité – ihned psa na vodítko! Pokud jsou psi nezkušení, mají tendence hned po předání zdrhat za další akcí.
5. Vodění psa na vodítku
Popis disciplíny:
Posuzuje se jako samostatná disciplína na vytyčené trase, většinou v kombinaci s voděním na volno.
Hodnocení disciplíny:
Pes by neměl zůstávat vzadu nebo předbíhat vůdce, přičemž nesmí táhnout v žádném směru.
Moje doporučení:
Vodění psa je hodně podceňovaná disciplína. Doporučuji začít trénovat co nejdříve a hlavně důsledně. Je velká škoda, když pes zvládne těžké disciplíny na pochvalu a pak si pokazí zkoušky na vodění.
Vodění psa na OVVR probíhá tak, že rozhodčí určí trasu, kde bude disciplína probíhat. Cestu tam absolvuje pes na řemeni, když dvojice dojde na konec trasy, otočí se, na OVVR doporučuji doprava (pes vás musí obejít, pokud se točíte doleva a pes se předbíhá, může dojít ke vzájemné kolizi a nevypadá to dobře). Doporučuji psa usadit, pokud si nesedá, když vůdce zastaví, sejmout vodítko a s jemným povelem (u nohy! k noze! nebo jak je pes naučený) se vydat na cestu zpět k rozhodčímu. Je vhodné ihned, jak přijdete k rozhodčímu, psa opět upoutat na vodítko.
6. Vodění psa na volno
Popis disciplíny:
Vůdce uvolní psa na pokyn rozhodčího z vodítka, pes musí prokázat ochotu neodbíhat od vůdce při volné chůzi terénem.
Hodnocení disciplíny:
Nejedná se o zkoušku dokonalého vodění u nohy bez vodítka. Pes může jít volně spolu s vůdcem, při snaze odběhnout se bez váhání vrací na povel vůdce zpět. Vlastnost doprovázet vůdce (aniž by byl na obtíž) je typická pro retrievery a měla by jim být vrozena. Volný pohyb se děje teprve na povel vůdce. Je-li pes po dobu OVVR veden bez vodítka, což je možné (ale nikdy jsem tak nikoho neviděla), nesmí to v žádném případě být omluvou jeho vymanění z vlivu vůdce na jakoukoli dobu. Pokud takto vedený pes zasáhne do zkoušení jiného psa, má rozhodčí právo psa, který toto způsobil, vyloučit z OVVR. Disciplíně vodění na řemeni se musí podrobit i jinak volně vedený pes.
Moje doporučení:
Budu se opakovat – vodění psa je hodně podceňovaná disciplína. Doporučuji začít trénovat co nejdříve a hlavně důsledně. Je velká škoda, když pes zvládne těžké disciplíny na pochvalu a pak si pokazí zkoušky na vodění.
Doporučuji velmi pečlivě vybírat trasu, po které pes půjde. Jedná-li se o širokou asfaltovou, polní nebo lesní cestu, nechte jít psa pohodlně středem. Je tam totiž nejméně podnětů k začuchávání nebo ověřování pesemesek a důvodů k přeznačkovávání. Sledujte rychlost psa a korigujte podle toho rychlost své chůze. Na OVVR projdou i drobné lumpárny, které by mohly mít v případě vyšších zkoušek fatální dopad na výslednou známku. A vodění trénovat, trénovat a trénovat. Ideální je proplítat se se psem hustším bukovým porostem, učit ho, že když vůdce překročí překážku (padlý kmen, kámen, příkopu), musí pes vyčkat na vůdce a neodbíhat. Vyplatí se to!
7. Ochota k práci na vodě
Popis disciplíny:
Pes musí jít ochotně a bez váhání do vody za vhozeným aportem.
Hodnocení disciplíny:
Opakovaný povel, váhání a vylézání na břeh snižují známku. Neuposlechnutí povelu k práci ve vodě se hodnotí známkou 0 a pes bohužel končí.
Moje doporučení:
Bohužel existuje mnoho důvodů, proč se psu do vody nechce. Je hodně důležité začít psa učit pohybu ve vodě včas a hlavně nenásilnou formou. Retrieveři obecně milují vodu, jen je potřeba jim dát dostatečný prostor, ideálně vzor ve starším psu a čas, aby zjistili, že jim pohyb ve vodě neublíží a že je to vlastně fajn. Největší výchovnou chybou by bylo mladého psa do vody jednoduše hodit s tím, že je to přece pes, takže stejně umí plavat. Takto se jen vybuduje stres, neochota a nedůvěra spolupracovat.
Rozhodčí vybírá místo nejvhodnějšího vstupu do vody, ale není to podmínkou. Před zahájením této disciplíny můžete po dohodě s rozhodčím psa namočit, což doporučuji. Pes se tak seznámí s terénem, vyzkouší si vlez do vody a většinou pak do vody vstupuje při disciplíně ochotněji a s jistotou. V rámci OVVR si můžete vybrat místo, ze kterého budete psa do vody vypouštět. Vyberte pohodlný vstup do vody.
8. Aport z vody
Popis disciplíny:
Rozhodčí hodí aport do hluboké vody nejméně osm metrů daleko. Pes má nejkratší cestou plavat k aportu, přinést jej a předat bez váhání vůdci v časovém limitu do 5 minut. Nepožaduje se odevzdání vsedě. Zlepšení úchopu ve vodě se nepovažuje za chybu.
Hodnocení disciplíny:
Odkládá-li pes aport po vystoupení z vody, je mu úměrně snížena známka z výkonu. Pes, který po vystoupení z vody uvolní úchop a opraví si jej, nesmí v žádném případě zvedat hlavu a čekat na povel. Učiní-li tak, může vůdce bez vstoupení do vody rukou dosáhnout, je hodnocen známkou 1. Je-li břeh hůře přístupný, je psovi ponechána volba, kudy vystoupí na břeh.
Pes musí vylézt všemi čtyřmi tlapami z vody , jinak je disciplína hodnocená známkou 1, pes nevynesl aport na břeh!!!
Moje doporučení:
Většinou rozhodčí na OVVR vybere ten nejvhodnější vstup do vody. Pokud nemáte jistotu, že pes přinese aport z vody kus po břehu, stoupněte si tak blízko k vodě, abyste byli schopní aport přebrat, aniž by spadl na zem, což snižuje známku z disciplíny. Můžete jednou nohou vykročit dopředu a aport přebrat. Jinak platí vše stejně jako při u aportu v terénu. Mladí psi mají sklony se při výstupu z vody otřepávat a pouštět aport na zem. Pokud nemáte natrénováno, že se aport v tomto případě nepouští, musíte být pružní jako lasice a aport rychle přebrat. Doporučuji v tomto případě volit složitější výlez psa z vody, příkřejší břeh nebo schody, kdy se pes spíš soustředí na výstup z vody než na vodu v kožichu.
Někdy pes nechá aport na vodě a nepředá jej. Pro absolvování disciplíny alespoň na 1 platí pravidlo „mokrá ruka, suchá noha“. Vůdce musí být nohama na suchu a aport smí z vody rukou sebrat. Nemohu nevzpomenout atletický výkon jedné vůdkyně. Pes nechal aport ve vodě, skoro dva metry od břehu. Mírně se svažující dno umožnilo vůdkyni zůstat suchými špičkami nohou na břehu, doručkovat vodou až k aportu, hodně se natáhnout, sebrat jej a doručkovat rukama zpět ke břehu. Zůstaly jí suché opravdu jen ty nohy. Za obrovské osobní oběti vůdkyně byla disciplína uznána jako splněná.
9. Kontakt s vůdcem
Popis disciplíny:
Rozhodčí hodnotí během celých OVVR, jak pes reaguje na přivolání a další povely a to i je-li v kontaktu se zvěří.
Hodnocení disciplíny:
Příliš časté a opakované povely úměrně snižují známku. Pes, který se z jakýchkoli příčin nenechá přivolat a připoutat na vodítko nebo se vzdálí na dobu delší než 5 minut se hodnotí známkou 0.
Moje doporučení:
Není to samostatně posuzovaná disciplína. Doporučuji během všech vycházek zařadit malou pořadovou včetně důsledného vyžadování plnění všech příkazů k přivolání.
10. Vrozená chuť k práci
Popis disciplíny:
Po celý čas OVVR se hodnotí ochota a vytrvalost, s jakou se pes snaží pracovat, případně vyhledat zvěř. Pes musí pracovat vytrvale, bez častého pobízení a povelů a bez ohledu na počasí (zima, déšť). Žádá se vášnivě a s radostí pracující retriever. Prokáže-li pes klid před zvěří, nesmí to být hodnoceno jako chyba nebo jako nedostatek vloh k práci se zvěří.
Hodnocení disciplíny:
Neradostné, pomalé a špatné plnění povelů, nedostatek zájmu o aport, nezájem o práci, stálé povzbuzování snižují známku. V případě teplého počasí rozhodčí bere v potaz riziko přetížení a únavy psa.
Moje doporučení:
V rámci vycházek se snažte korigovat vzdálenost, ve které se pes pohybuje. Nežádoucí je pohyb v těsné blízkosti vůdce a také příliš velká vzdálenost, na kterou pes odbíhá. V případě následných zkoušek by mělo být vyhledávání na vzdálenost „účinného dostřelu brokové zbraně“, což je zhruba do 40 metrů. Snažte se v rámci vycházek a tréninku udržet psa v této vzdálenosti.
Závěr OVVR
Pokud jste úspěšně prošli všemi disciplínami, blahopřeji!!!
Teď už jen závěrečný nástup, předání vyplněných Průkazů původu a Soudcovských tabulek, které velmi pečlivě uschovejte, ideálně oskenujte, ať máte i digitální kopii. Výstupem z OVVR je pouze verdikt prospěl x neprospěl. Pro někoho vysněná meta a konečná s výcvikem, někdo tímto stojí na startovní čáře k dalším zkouškám.
autor: Mgr. Jolana Pokorná
korektura a věcné připomínky: Jana Prašivková, MUDr. Eva Žampachová
220707