Klubové podzimní zkoušky retrieverů – KPZ CACT

Podzimní zkoušky kvalifikují retrievery k vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře a psi budou mít složenou zkoušku lovecké upotřebitelnosti z výkonu na drobnou zvěř.

Na těchto klubových zkouškách jsou zadávány tituly CACT a res. CACT.

Průběh zkoušek – zahájení

Podrobnosti organizace KPZ jsou vždy uvedeny v propozicích, včetně kontaktů na organizátory. KPZ jsou pořádány pro maximální počet 24 psů, organizátor může počty účastníků regulovat, ale nikdy nesmí počet účastníků překročit.

Před zahájením KPZ organizátor vybírá průkazy původu (PP) psa a poplatky za zvěř a střelce, které činí zpravidla 2 x 100,- Kč. Někdy je současně s tím prováděna veterinární kontrola (hárání u fen) a kontrola čipu. Současně s tím může proběhnout i kontrola platnosti očkování proti vzteklině.

Pokud nemáte vystavenou průkazku „Lovecké upotřebitelnosti psa“ a máte o ni zájem, tak to organizátorovi oznamte!

Na tyto zkoušky je třeba, aby vůdce psa byl lovecky ustrojen a aby měl lovecké vodítko přes rameno (podrobnější informace jsou vždy součástí propozic).

Při vyhlašování nástupu účastníci nastupují v pořadí, jak je organizátor vyvolává a řadí se podle toho k cedulím (špalíkům) s čísly. Během nástupu obcházejí postupně rozhodčí jednotlivé účastníky, kteří si připraví očkovací průkazy psa ke kontrole platnosti očkování (pokud není kontrolováno při předávání PP) a vylosují si startovní číslo. Podle počtu účastníků jsou rozděleny jednotlivé skupiny, které mohou být maximálně šestičlenné. Při plném počtu účastníků jsou skupiny čtyři po šesti psech.

Vrchní rozhodčí seznámí všechny účastníky s organizací zkoušek, nejdůležitější informací bude, jaké disciplíny se budou na jednotlivých stanovištích posuzovat a jak bude probíhat střídání skupin mezi stanovišti. Nikdy se mezi stanovišti nepřesunujte sami, vždy čekejte na pokyny vedoucího skupiny.

Podle počtu skupin je stanoven i počet stanovišť a rozhodčích, na každém stanovišti vás budou posuzovat dva rozhodčí.

Vůdce může vést dva psy, v tom případě si při nástupu losuje jako první jedno číslo, druhé je mu přiděleno tak, aby patřilo do stejné skupiny (například vylosuje 3 a rozhodčí mu jako druhé přidělí 1 nebo 5, to proto, aby se vůdce stačil s druhým psem připravit na disciplínu).

Každé skupině je přidělen „vedoucí skupiny“, což je někdo z místních pořadatelů, který bude skupinu po dobu zkoušek vodit na jednotlivá stanoviště. Počítejte s tím, že na většinu míst budete přejíždět auty.

Na klubových soutěžích je na disciplínách se střelbou přítomen střelec, vůdce si sám většinou nestřílí (na rozdíl od OMS zkoušek).

KPZ jsou většinou pořádány v létě nebo brzy na podzim. Berte na to ohled a buďte vybaveni dostatečným množstvím vody pro psy.

Pokud se vám bude zdát, že disciplína proběhla nekorektně (podle zkušebního řádu), můžete podat k rukám vrchního rozhodčího protest. Ten se ale podává písemně a se složením jistiny, většinou 2 000,- Kč, podle typu zkoušek, která v případě, že vrchní protest neuzná, propadne ve prospěch klubu. Protest můžete podat proti nekorektní přípravě disciplíny, nikoliv proti známce – posouzení výkonu.

Ze zkoušek můžete také kdykoliv odstoupit. Většinou se tak děje ze zdravotních důvodů psa, zdravotní indispozice vůdce a nebo se vám prostě jeví, že ten prevít nepracuje podle vašich představ a nechcete riskovat, že svého miláčka prostě nevykostíte na veřejnosti.

Jen tak pro všeobecnou orientaci: Když jsou zveřejněny výsledky zkoušek a přehledná výsledková tabulka, spousta vůdců si myslí, že ta 0 vypadá hodně blbě u disciplíny, na kterou se psem vylítli. Proto už když vidí, že jde do tuhého, místo aby hrdě přijali verdikt rozhodčích, který by hodnotil výkon psa nulou, hned povykují „odstupujeme, odstupujeme!!!“ Ono to „odstoupil“ na výsledkové tabulce vypadá zbaběle a ještě hůř.

Podzimních zkoušek se nebojte. I když jste chlupáče připravili sebelépe, vždycky si během zkoušek vymyslí nějakou příšernou lumpárnu. Ti zkušenější psi už vědí, že před rozhodčími jsou to oni, kdo má navrch a vychutná si vás plnou mordou. Vám nezbývá než jen trpělivě čekat a sledovat práci psa. Na těchto zkouškách může být jakýkoliv podezřelý pohyb vůdce považován za povel (o ústních povelech ani nemluvím) a známka letí dolů.

Pro lepší orientaci předkládám vzor soudcovské tabulky. Tabulka je shodná pro oba kluby.

Předměty KPZ CACT

1. Nos

(časový limit: po celou dobu soutěže)

Zkušební řád:

Rozhodčí posuzuje kvalitu nosu během zkoušení těch disciplín, kde pes nos používá. Při jeho hodnocení musí současně zvažovat všechny okolnosti, zvláště vzdálenost, na jakou pes navětřil, jaké jsou dané povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod.

Poznámka pod čarou

Tato disciplína patří mezi disciplíny, které se nehodnotí samostatně, nemá během zkoušek jednu známku, zadávají se tzv. dílčí (pomocné) známky, výsledná známka je jejich průměrem, zaokrouhluje se do 0,5 dolů – příklad: známky 3 a 4, součet 7, děleno 2 = 3,5, to znamená, že výsledná známka je 3.

Moje doporučení

Zkušený vůdce může svému méně zkušenému chlupáči hodně pomoct, pokud sleduje směr a sílu větru, podle svých zkušeností může vůdce podle složitosti terénu odhadnout případné změny větrného proudění. Pes čte vítr nosem, vůdce mozkem. Při nosových disciplínách tak může vůdce posílat psa „pod vítr“, aby bylo pro psa snazší dostat dohledávaný kus do nosu. Zkušení psi umí s větrem pracovat velmi samostatně. Sami dokáží stanovit nejefektivnější směr vyhledávání a umí i cíleně proslídit místa ve větrném stínu nebo se změnou směru proudění větru cíleně chodí pod vítr. Může se tak zdát, že zkušený pes běhá s vysokým nosem prostorem chaoticky, ale zkušený rozhodčí takovou práci psa s větrem velmi oceňuje.

2. Vyhledávání

(časový limit: cca 2 minuty)

Zkušební řád:

Úkolem této disciplíny je prověřit schopnosti psa systematicky a efektivně prohledat prostor a najít živou zvěř.

Zkouší se v poli s vyšší krytinou, je možné využít  i strniště s řadami slámy, případně u vody nebo v lese s dostatečným podrostem, který znemožňuje psovi hledat zvěř zrakem. Vyhledávání se provádí zásadně proti větru, maximálně s mírným bočním větrem. Ideálně by měl retriever vyhledávat před vůdcem a nejvýše do vzdálenosti účinnosti brokového výstřelu prohledávat prostor. Pes po dobu asi 2 minut systematicky prohledává určený terén. Při vyhledávání pracuje  radostně a s chutí. Může pracovat s nízkým nebo vysokým nosem. Vůdce může psa povzbuzovat tichými povely. Posuzuje se schopnost psa efektivně a samostatně vyhledávat v prostoru s chutí najít zvěř, musí však reagovat na pokyny vůdce a být ovladatelný.

Hodnocení:

Známku 4 obdrží pes, který po vypuštění pracuje ve stanovené vzdálenosti radostně a samostatně a při vyhledávání zvěře je ovladatelný a reaguje na povely vůdce.

Známku 3 obdrží pes, který nevyhledává ve stanovené vzdálenosti nebo je nesamostatný a nebo jeho vyhledávání není radostné, ale je ovladatelný a reaguje na povely vůdce.

Známku 2 obdrží pes, který pracuje s malým nasazením a musí být často povzbuzován.

Známku 1 obdrží pes, který vyhledává jen v bezprostřední vzdálenosti před vůdcem, nebo který není ovladatelný a nereaguje na povely  vůdce.

Známku 0 – takové hodnocení obdrží pes, který neodejde od vůdce a odmítá vyhledávat zvěř v terénu.

Poznámka pod čarou:

Současně s vyhledáváním se dílčími známkami hodnotí nos, radost z práce a poslušnost a ovladatelnost.

Moje doporučení:

Příliš mnoho povelů je na škodu. Snažte se psa udržet v rozumné vzdálenosti, měl by prohledat celý vytyčený prostor. Rozhodčí ocení práci nosem. Velmi záleží na zvoleném terénu. Pes bude rozhodně lépe pracovat v zapachovaném členitém porostu než na golfovém hřišti. Během přípravy na tuto disciplínu měňte často terény a prostředí. Pokud budete chodit cvičit na jedno místo, nebo místa cvičení nebudete často měnit, může se stát, že během zkoušky, kdy se pes ocitne v neznámém prostředí, bude natolik nesvůj, že se od vůdce prakticky nehne, i když jinak vyhledává velmi dobře. Jistou výhodu mají psi, kteří věnují lovečině i prakticky a chodí na hony na drobnou zvěř.

3. Přinášení vlečené pernaté

(časový limit: 15 minut)

Zkušební řád:

Vlečka se zakládá v poli s vyspělou pernatou zvěří na vzdálenost 150 kroků. Způsob založení – na nástřelu vytržená pírka, v průběhu stopní dráhy dva pozvolné oblouky – je shodný s vlečkou se srstnatou zvěří. Rovněž způsob hodnocení je shodný s disciplínou „Přinášení vlečené srstnaté“.

Zakládání vlečky nesmí pes vidět. Na konci se položí zvěř, která byla tažena. Rozhodčí zakládající vlečku si zvolí vhodný směr, označí nástřel, na němž zanechá trochu vytržených peříček z tažené zvěře. Tuto táhne za sebou na provázku vždy po směru peří. Když ujde asi 1/3 stanovené vzdálenosti, odbočí od přímky pozvolným obloukem na libovolnou stranu. Po 2/3 položené vlečky se opět odchýlí od přímky na druhou stranu než předtím. Dotáhne zvěř na stanovenou vzdálenost, odváže z ní provázek, zvedne ji v ruce, zkontroluje neporušenost zvěře a pustí ji v ose vlečky na zem. Poté odejde ve směru tažení poslední části vlečky asi 50 kroků a zde se ukryje tak, aby mohl sledovat práci psa. V úkrytu musí zůstat tak dlouho, aby nerušil práci psa ani při přinášení zvěře k vůdci. Vlečka se zakládá vždy po větru. Zvěř nesmí být vlečena po čerstvém oranisku, čerstvě pohnojeném nebo chemikáliemi ošetřeném poli. Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí být nejméně 100 kroků. Vůdce může jít se psem maximálně 20 kroků od nástřelu. Pes může sledovat vlečku nízkým nebo vysokým nosem, jít pod větrem, ale musí se vlečkou řídit. Po vypracování vlečky má zvěř ihned uchopit, co nejkratší cestou se vrátit k vůdci a zvěř odevzdat. Pes může být nasazen na vlečku pouze 3x.

Chyby: neochotné přinesení, špatné předání, nesledování vlečky – volné hledání, další povely i optické, kromě povelu při vypuštění psa. Každé další nasazení na vlečku a každá z uvedených chyb snižují známku vždy o jeden stupeň.

Hodnocení:

Známku 4 dostane pes, který sleduje vlečku, zvěř přinese a správně odevzdá.

Známku 3 dostane pes, který sleduje alespoň polovinu vlečky, zbytek vypracuje volným hledáním, zvěř najde a přinese a správně odevzdá, nebo pes, který byl dvakrát nasazen.

Známku 2 dostane pes, který byl třikrát nasazen, nebo najde zvěř volným hledáním a přinese ji vůdci
Známku 1 obdrží pes, který přinese zvěř z vlečky do stanoveného limitu se 3 a více chybami.

Známku 0 obdrží pes, který v časovém limitu zvěř z vlečky nepřinese.

Poznámka pod čarou:

Rozhodčí považují jakýkoliv pohyb nebo hlasový projev vůdce za povel, pokud se pes vrací s kusem. Jediné, co akceptují, je vykročení jednou nohou ke psovi v momentě přebírání zvěře. Ztrácíte body, pokud pes nepředá korektně, u této disciplíny je posouzení přinášení součástí známky, nehodnotí se pomocnou známkou.

Moje doporučení:

Je potřeba, aby se pes naučil pracovat nosem a ne sterilní disciplínu (…běžím 200 kroků a tam to někde dohledám…) Nevypouštějte psa na vlečku, pokud si nejste jistí, že ji má v nose, můžete s ním jít asi dvacet kroků v určeném směru. V momentě, když se pes vrací, stůjte jako sochy, zbytečnými pohyby a nebo povely zbytečně přicházíte o body. Pokud váš chlupáč předává zvěř lajdácky, klidně jednou nohou vykročte a zvěř mu seberte dřív, než ji pustí.

4. Přinášení vlečené srstnaté

(časový limit 15 minut)

Zkušební řád:

Způsob založení – na nástřelu chomáček srsti (vlny), v průběhu stopní dráhy dva pozvolné oblouky – je shodný s vlečkou s pernatou zvěří. Rovněž způsob hodnocení je shodný s disciplínou „Přinášení vlečené pernaté“.

Vlečka se zakládá ve vhodném terénu se 2 oblouky na vzdálenost 200 kroků. Zakládání vlečky nesmí pes vidět. Na konci se položí zvěř, která byla tažena. Rozhodčí zakládající vlečku si zvolí vhodný směr, označí nástřel, na němž zanechá trochu vytržené srsti nebo vlny z tažené zvěře. Tuto táhne za sebou na provázku vždy po srsti. Když ujde asi 1/3 stanovené vzdálenosti, odbočí od přímky pozvolným obloukem na libovolnou stranu. Po 2/3 položené vlečky se opět odchýlí od přímky na druhou stranu než předtím. Dotáhne zvěř na stanovenou vzdálenost, odváže z ní provázek, zvedne ji v ruce, zkontroluje neporušenost zvěře a pustí ji v ose vlečky na zem. Poté odejde ve směru tažení poslední části vlečky asi 50 kroků a zde se ukryje tak, aby mohl sledovat práci psa. V úkrytu musí zůstat tak dlouho, aby nerušil práci psa ani při přinášení zvěře k vůdci. Vlečka se zakládá vždy po větru. Zvěř nesmí být vlečena po čerstvém oranisku, čerstvě pohnojeném nebo chemikáliemi ošetřeném poli. Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí být nejméně 100 kroků. Vůdce může jít se psem maximálně 20 kroků od nástřelu. Pes může sledovat vlečku nízkým nebo vysokým nosem, jít pod větrem, ale musí se vlečkou řídit. Po vypracování vlečky má zvěř ihned uchopit, co nejkratší cestou se vrátit k vůdci a zvěř odevzdat. Používá se divoký nebo domácí králík nebo zajíc v odpovídající velikosti a barvě. Pes může být nasazen na vlečku pouze 3x.
Chyby: neochotné přinesení, špatné předání, nesledování vlečky – volné hledání, další povely i optické, kromě povelu při vypuštění psa. Každé další nasazení na vlečku a každá z uvedených chyb snižují známku vždy o jeden stupeň.

Hodnocení:

Známku 4 dostane pes, který sleduje vlečku, zvěř přinese a správně odevzdá.

Známku 3 dostane pes, který sleduje alespoň polovinu vlečky, zbytek vypracuje volným hledáním, zvěř najde a přinese a správně odevzdá, nebo pes, který byl dvakrát nasazen.

Známku 2 dostane pes, který byl třikrát nasazen, nebo najde zvěř volným hledáním a přinese ji vůdci
Známku 1 obdrží pes, který přinese zvěř z vlečky do stanoveného limitu se 3 a více chybami.

Známku 0 obdrží pes, který v časovém limitu zvěř z vlečky nepřinese.

Poznámka pod čarou:

Rozhodčí považují jakýkoliv pohyb nebo hlasový projev vůdce za povel, pokud se pes vrací s kusem. Jediné, co akceptují, je vykročení jednou nohou ke psovi v momentě přebírání zvěře. Ztrácíte body, pokud pes nepředá korektně, u této disciplíny je posouzení přinášení součástí známky, nehodnotí se pomocnou známkou.

Moje doporučení:

Je potřeba, aby se pes naučil pracovat nosem a ne sterilní disciplínu (…běžím 200 kroků a tam to někde dohledám…) Nevypouštějte psa na vlečku, pokud si nejste jistí, že ji má v nose, můžete s ním jít asi dvacet kroků v určeném směru. V momentě, když se pes vrací, stůjte jako sochy, zbytečnými pohyby a nebo povely zbytečně přicházíte o body. Pokud váš chlupáč předává zvěř lajdácky, klidně jednou nohou vykročte a zvěř mu seberte dřív, než ji pustí.

5. Přinášení kachny z hluboké vody

(Časový limit: 5 minut)

Zkušební řád:

Kachnu zásadně vhazuje do vody rozhodčí, a to do vzdálenosti asi 10 – 15 metrů od břehu, aby měl pes možnost dokázat, že jde do vody s chutí, že umí plavat a přinášet kachnu z hluboké vody. Určený střelec při vhození kachny do vody rozhodčím vystřelí do vzduchu brokovou zbraní a to tak, aby situace co nejvíce napodobovala praktický lov. Pes musí být před započetím disciplíny na volno nebo na řemeni (stojí, sedí nebo leží u vůdce) a pro vhozenou kachnu může jít až na povel vůdce. Rozhodčí dá vůdci pokyn k vyslání psa. Pes jde do vody vždy bez obojku.

Hodnocení:
Známkou 4 se hodnotí pes, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel a řádně ji předá. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyba. Rovněž není chybou, položí-li kachnu na zem, aby ji okamžitě a lépe uchopil a dokončil přinášení. Vůdce setrvá na místě, odkud psa vypustil. Každý další povel k přinesení, uchopení, odevzdání, nebo puštění kachny a vzdálení mordy od ní a opětovné uchopení bez povelu, snižují známku vždy o jeden stupeň.

Známkou 3 se hodnotí pes, který pracuje bezchybně, ale je upoutaný na vodítku

Známkou 2 se hodnotí pes, který pracuje bezchybně, ale pro kachnu vyrazí sám bez povelu

Známkou 1 se hodnotí pes, který provedl disciplínu se 3 a více chybami a kachnu přinesl do

stanoveného limitu

Známkou 0 se hodnotí pes, který v časovém limitu kachnu nepřinesl.

Poznámka pod čarou:

Nezapomeňte psovi odepnout obojek! Vlastní přinášení a předání kachny je hodnoceno pomocnou známkou.

Moje doporučení:

Pro jistotu se zeptejte rozhodčího, kdy můžete psa pro kus vyslat. Podle dřívějších pravidel platilo, že pes může být vyslán s dopadem kachny na zrcadlo. Pokud rozhodčí neoznámí své požadavky celé skupině, je lepší si zahrát na „troubu“ než pak kysele vyslechnout verdikt o snížení známky za příliš brzké vyslání psa pro aport.

6. Dohledávka a přinášení pernaté

(Časový limit: 10 minut)

Zkušební řád:

Pes má prokázat, že dokáže najít a přinést střelenou, nebo jinak usmrcenou pernatou zvěř, která spadla do vyšší krytiny a vůdce psa ji nevidí. Rozhodčí vyberou vhodné místo a pohodí zvěř tak, aby to pes ani vůdce neviděli. Pes je vypuštěn vůdcem na výzvu rozhodčího z místa vzdáleného od pohozené zvěře asi 50 kroků, vždy s dobrým větrem. Pes musí v časovém limitu dohledat, přímo přinést a odevzdat.

Hodnocení:
Známku 4 dostane pes, který kus dohledá do 4 minut
Známku 3 dostane pes, který kus dohledá do 6 minut
Známku 2 dostane pes, který kus dohledá do 8 minut
Známku 1 dostane pes, který kus dohledá do 10ti minut
Známkou 0 je hodnocen pes, který zvěř do časového limitu vůdci nepřinesl.
Přinášení se hodnotí samostatně pomocnou známkou.

Poznámka pod čarou:

Rozhodčí zvolí místo vypouštění tak, aby šel pes proti větru, maximálně s bočním větrem. Zkušený vůdce posílá psa lehce pod vítr, aby pes co nejrychleji kus navětřil. Rozhodčí si směr větru ověřují tak, že do vzduchu vyhodí kousek suché trávy, zažila jsem i použití bublifuku.

Moje doporučení:

Svého psa můžete slovně povzbuzovat a případně korigovat směr pouze do okamžiku, kdy objevil zvěř. Každý další hlasový projev nebo pohyb mohou rozhodčí brát (a berou) jako povel k přinášení a známka jde dolů za každý povel. Od momentu, kdy pes popadnul zvěř, stůjte jako sochy. Penalizuje se, když pes zvedne hlavu od kusu, ale bez penalizace je, když si zvěř položí, přerovná, opraví úchop a přinese. Někteří psi mají hodně měkkou mordu a zvěř jim může vypadnout. Pokud ji bez váhání znovu popadnou a přinesou, je to také v pořádku.

7. Chování po výstřelu

Zkušební řád:

Před každým psem musí být vystřeleno tak, jak to požadují jednotlivé disciplíny. Pes se má po výstřelu chovat korektně. Střelba nesmí psa ovlivnit tak, že uteče nebo se zdráhá pracovat. Bojí-li se výstřelu nebo se po výstřelu vzdálí tak, že se nedá přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování. Tento důvod se zapisuje do soudcovské tabulky.

Chyby: bázlivost a neklid po výstřelu. Pes, který zůstane po výstřelu u nohy svého vůdce a ani na jeho rozkaz nechce pracovat, obdrží známku 0.

Poznámka pod čarou:

Panickou reakci na střelbu jsem na KPZ nezažila. Takové psy většinou vyselektují OVVR. Ale pokud se pes bojí střelby, netahejte ho po zkouškách, kde se pokaždé střílí a docvičte jej. Je to náročné, ale jde to.

Moje doporučení:

Pokud máte mladého psa, který není na střelbu zvyklý, doporučuji při výcviku spojit výstřel s nějakou pro psa příjemnou aktivitou. Pro většinu pracantů je to ale signál, říkající: „bacha, bude sranda! Něco poletí a já budu moct pracovat!!!“

8. Vodění psa

Zkušební řád:

Rozhodčí, určení pro posuzování této disciplíny, vytyčí v lesním nebo podobném porostu trasu, která by měla být pro všechny zkoušené psy přibližně stejná, psi musí být zkoušeni jednotlivě. Trasa vede přes rozličné terénní překážky (padlý strom, mezi keři, přes příkop atd.). Rozhodčí sleduje vůdce se psem po celé délce trasy. Vůdce vede psa na vodítku, vypouštěcím vodítku  nebo svinutém barvářském řemeni nebo volně.

Vodění na řemeni

Během disciplíny vůdce nesmí držet vodítko v ruce a usměrňovat pohyb psa a nesmí dávat psovi žádné povely. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani táhnout. Nemá se zaplétat do keřů ani zachytávat za stromy. Vůdce projde kolem několika keřů nebo stromů těsně, aby dokázal, jak pes zvládá vodění. Tahá-li pes svého vůdce, zachytává-li se za stromy nebo keře, nebo ho správně nenásleduje, obdrží za každou chybu o stupeň sníženou známku

Vodění volně

Pes má jít klidně za patami svého vůdce nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat. Pes nesmí vůdci při chůzi překážet nebo jej zdržovat.

Chyby:

Předbíhání, tahání, napnutí vodítka, zaostávání. Při opakovaném trhání a kňučení při spatření zvěře nebo při střelbě se hodnotí pes známkou 0. V lese nesmí pes zaskakovat za stromy, musí sledovat vůdce a v žádném případě jej nesmí omezovat v pohybu.

Poznámka pod čarou:

Věnujte vodění v terénu hodně pozornosti při výcviku. Rozhodčí většinou chtějí vidět otočku kolem stromu nebo keře jak napravo, tak doleva. Bez potřebné přípravy většinou dochází právě při levé otočce ke vzájemné kolizi psa s vůdcem. Při výcviku často měňte rychlost chůze, aby vás pes musel neustále sledovat, je velmi dobré psa naučit sednout, pokud zastavíte.

Moje doporučení:

Snažte se na tuto disciplínu nastupovat se psem, který se vyprázdnil. Může se stát, že se pes při vodění nahrbí, je jen na vás to včas zpozorovat, zastavit se a dát psovi čas na dokonání díla. Pokud nezpanikaříte a zachováte chladnou hlavu, rozhodčí toto zdržení, způsobené biologickou potřebou psa nijak nepenalizují. 

9. Radost z práce

(časový limit: po celou dobu soutěže)

Zkušební řád:

Typickým znakem retrieverů je vrozená a neutuchající radost z práce. Projevuje se tím, že pes má stále zájem o práci a soustavně plní požadované úkoly. Psi, kteří neplní úkoly vůdce s nadšením, nemají radost z práce. Při posuzování radosti z práce se hodnotí úsilí psa a vůle po dobře vykonané práci, která se projevuje v průběhu celých zkoušek. Hodnotí se dílčími známkami ze všech disciplín, ze kterých se pak počítá průměr.

Poznámka pod čarou:

Hodně vůdců si plete radost z práce s radostí z pohybu. Hlavně starší rozhodčí (kteří dříve posuzovali ohaře) jsou nadšení, když vidí zkoušeného psa bezcílně lítat kolem vůdce. Jenže: ohaři pracují nohama, retrieveři mozkem. V poslední době rozhodčí začínají rozlišovat bezcílné lítání psa po okolí a možná pomalejší, i když možná ne tak líbivé, ale nadšené prozkoumávání terénu, ověřování křovíček, travin, dolíků, zkrátka systematickou nosovou práci. Výsledkem může být diametrální rozdíl v názoru na hodnocení této disciplíny.

Moje doporučení:

Pokud pes pracuje samostatně, nechte jej pracovat bez zbytečných korekcí a hlasových projevů. Jelikož je radost z práce hodnocená především na  vyhledávání, snažte se udržet pracovní pozornost psa cíleným vysíláním do prostoru, který nebyl prohledaný, pod vítr a do pro psa zajímavých míst, kde se dá předpokládat více pachových vjemů. Hlavně chlupáče udržte na rozumnou vzdálenost – jak říkají řády na vzdálenost účinného dostřelu brokové zbraně, pro nelovce: zhruba do 40, maximálně 50 metrů dopředu a do stran, nikdy zpět. 

10. Poslušnost a ovladatelnost

(časový limit: po celou dobu soutěže)

Zkušební řád:

Poslušnost a ovladatelnost jsou základní dovednosti loveckého psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vůdce. Nereaguje-li pes na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti. Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připnout na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10ti minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek. Hodnotí se dílčími známkami ze všech disciplín, ve kterých se pes v této disciplíně posuzuje a ze kterých se spočítá průměr.

Poznámka pod čarou:

Pokud pes pracuje například při vyhledávání hodně samostatně a není třeba jej jakkoliv korigovat, je možné, že vás rozhodčí vyzve k vydání nějakého povelu, aby mohl tuto disciplínu vůbec posoudit.

Moje doporučení:

Nepoužívejte zbytečně mnoho povelů jak hlasem, tak píšťalkou. Pak to vypadá jako na seřaďovacím nádraží nebo spartakiádě.  A především nedávejte nikdy povel, o kterém předem víte, že jej pes nesplní. Riskujete snížení známky. Opět záleží na zkušenostech psa a vůdce, ale především na jejich vzájemné spolupráci. Učte již od mala psa reagovat na vaše povely i při běžné procházce a trvejte důsledně na jejich splnění.

11. Aport v terénu

(časový limit: 5 minut)

Zkušební řád:

Zkouší se v terénu, který má odhozenou zvěř zakrývat, pes i vůdce vidí odhození zvěře. Používá se pernatá zvěř. Pes sedí nebo stojí volně vedle vůdce nebo je upoután na vodítku. Upoutaný pes obdrží o jeden stupeň nižší známku. Současně s výstřelem je asi 40 kroků před psem vyhozen do výšky jeden kus zvěře (na ZPR, VZPR a SZR asi 60 kroků) tak, aby byl zakrýván porostem. Střelec stojí vedle rozhodčího, který vyhazuje zvěř. Pes s vůdcem pozorují vyhození zvěře. Pes musí zůstat klidný a pozorný. Na pokyn rozhodčího vyšle vůdce psa pro zvěř. Pes si má pamatovat místo dopadu zvěře, nejkratší cestou tam doběhnout a v podrostu zvěř dohledat. Použití nosu se vždy cení. Na SZR se zkouší v lese mezi vzrostlými stromy, kus v tomto případě nemusí být zakrytý podrostem.

Hodnocení:

Známku 4 dostane ten pes, který si výborně zapamatuje místo dopadu zvěře, jde nejkratší cestou  a dohledává poměrně krátce a ihned a přímo se vrací.

Známku 3 dostane ten pes, který si dobře zapamatuje oblast dopadu a dohledává jen v okruhu několika metrů.

Známku 2 dostane ten pes, který si místo dopadu zapamatuje jen přibližně a musí ji delší dobu dohledávat.

Známku 1 dostane pes, který si téměř nepamatuje místo dopadu zvěře a kus nalezne v podstatě volnou dohledávkou.

Známku 0 je hodnocen pes, který zvěř do časového limitu vůdci nepřinesl.

Při hodnocení je třeba vzít v úvahu náročnost terénu. Retriever, který vyrazí pro zvěř samovolně bez povelu, musí být hodnocen maximálně známkou 1.

Poznámka pod čarou:

Chyby v přinášení se hodnotí v jiné disciplíně. Jedná se o zvedání hlavy od kusu, mačkání, upuštění kusu, nekorektní předání.

Moje doporučení:

Před zahájením disciplíny se domluvte s rozhodčím, jakým způsoben vám bude dávat pokyn k vypuštění psa. Existují prakticky dva způsoby – slovní, rozhodčí vám dá tichým hlasem pokyn k vypuštění psa, většinou řekne „můžete“ a nebo se vás dotkne rukou. Je důležité, aby si pes zvykl na oba, trénujte je s další osobou, která bude simulovat práci rozhodčího. Slovní pokyn k vypuštění si pes nesmí splést s vaším pokynem, při dotyku rukou pes může zareagovat periferním viděním na pohyb a vyrazit.

Před zahájením disciplíny psa usaďte, a jak budete připravení, dejte pokyn rozhodčím, že můžete začít. Velmi častou chybičkou je vydání povelu méně zkušenému psovi ihned potom, co dostanete pokyn rozhodčího, aniž si ověříte směr, kterým pes kouká. Pokud pes nesleduje místo dopadu zvěře, riskujete, že nevyrazí ideálním směrem, místo dopadu tak může minout a následně kus dohledávat. Těch pár vteřin čekání stojí za to.

12. Přinášení

Zkušební řád:

Retriever musí zvěř bez váhání uchopit do plné mordy, bez těžkostí přinést a odevzdat buď vůdci do ruky nebo s ní před vůdcem usednout. Rozhodčí vždy zkontrolují, zda pes zvěř mačkáním nepoškodil.
Vůdce může dát psovi maximálně 3 povely k přinesení, vyjma povelu při vypuštění psa. Každý další povel vždy snižuje známku o jeden stupeň. Nepřinese-li pes zvěř ani na třetí povel, hodnotí se známkou 0 a na zkouškách neobstojí.

Chyby:

Otálení nad zvěří, mačkání, nadhazování zvěře, obcházení vůdce, váhání při návratu k vůdci, lovení s kusem v mordě, upuštění zvěře se vzdálením mordy od kusu, prokazatelné zapírání zvěře. Je-li pes v kontaktu s aportem, jakékoliv další povely i optické, snižují známku o jeden stupeň. Pes, který zvěř načíná, hrobaří, nebo ji upustí a vzdálí se od ní, je hodnocen známkou nula a na zkouškách neobstojí. Vylučující chybou je když pes bere 2 kusy najednou (při disciplínách se dvěma aporty).

Poznámka pod čarou:

Kontrola nepoškozenosti zvěře je velmi důležitá. Velké riziko poškození zvěře je například na strništi, kde může dojít k natržení kůže při opětovném házení při paměti k aportu nebo při vlečené pernaté.

Moje doporučení:

Dávejte velký pozor, jak už jsem psala dříve, na jakékoliv hlasové nebo pohybové projevy v momentě, kdy pes objeví zvěř, případně ji už nese. Jediné, co se dá akceptovat je, že pokud svého psa mám dokonale přečteného, dám povel cíleně, aby se předešlo většímu maléru. Během výcviku můžete psa peskovat, co se do něj vejde, ale na zkouškách se zbytečným povelům a nebo gestům vyhněte. Netrvejte striktně na tom, aby pes předsedal, pokud to nemá stoprocentně naučeno a zažito. Retrieveři předsedat na klubových zkouškách nemusí, raději si nohou nakročte a kus seberte, než abyste riskovali, že jej pes upustí na zem. Jestli máte v plánu absolvovat zkoušky na OMS, předsedání je samozřejmostí a pokud retriever nepředsedne, je penalizován.

Průběh zkoušek – zakončení

Tak, a máte zkoušky za sebou.

Někdo nad výsledkem jásá, někdo je zklamaný a většina vůdců si odnáší předsevzetí, že musí na některých disciplínách ještě zapracovat a nebo si stanoví další cílovou metu.

V případě, že se vám zkoušky nepovedly, některá z disciplín skončila nulou a nebo jste z rozličných důvodů ze zkoušek odstoupili, můžete se  kdykoliv v jejich průběhu vrátit na „základnu“ a organizátory požádat o vydání PP a odjet domů. 

Pokud máte všechny disciplíny úspěšně za sebou, čeká vás delší čekání. Je potřeba jednak počkat na ostatní účastníky, skupiny končí s časovými odstupy a navíc je potřeba výsledky spočítat, zapsat do PP, vytisknout Soudcovské tabulky a diplomy. Práce je to hromada, ale v současné době organizátoři využívají počítačový program, který jim tuto agendu velmi časově zkrátí. I tak je potřeba velmi pečlivě vše zkontrolovat, náprava chyb je vždy nepříjemná.

Závěrečný nástup probíhá slavnostně. Přítomní vůdci se rozestaví se svými psy ke svým číslům. Když jsou přítomní trubači, zazní skladby od prof. ing. Antonína Dyka, které se troubí během honů a patří k mysliveckým tradicím, například Konec honu a Halali. Vítězi zazní i slavnostní fanfáry. Po krátkém zhodnocení akce ředitelem zkoušek a hlavním rozhodčím jsou všichni úspěšní absolventi podle pořadí vyzváni k převzetí složky s PP, Soudcovskou tabulkou, diplomem a průkazem „Lovecké upotřebitelnosti psa“, pokud o něj požádali. Je důležité, aby si každý zkontroloval všechny zapsané údaje, pozdější opravy jsou velmi složité, někdy až nemožné.

Je tradicí, že vítěz zkoušek pronese aspoň krátkou řeč, ve které pár větami shrne své pocity a dojmy z akce a sluší se i poděkovat organizátorům.

Bohužel byly roky 2020 a 2021 poznamenány vládními opatřeními vzhledem k pandemii Covid-19, takže ne všechny tradice je možno dodržet a zkoušky pořádat. Proto je nesmírně důležité dodržovat všechna aktuálně platná nařízení a poslouchat všechny pokyny organizátorů, aby mohly mít zkoušky hladký průběh. Takže co na závěr? Mírně upravená uvítací slova páně Dyka: „Začínáme vesele, jako dobří přátelé. Pejska sobě přichystej, na povely pozor dej!“ A doufám, že se někdy na zkouškách uvidíme.