Milý Edo,

před měsícem by nás ani v tom nejhorším snu nenapadlo, že ti dnes budu psát místo blahopřání k osmým narozeninám nekrolog. Ale osud je někdy velmi krutý a jsou věci, které bohužel nejdou změnit, zbyly jen vzpomínky a tvůj prázdný pelíšek.

Ještě letos v zimě jsi s námi chodil na hony a my se těšili na další sezónu. Těžko říct, jestli tvé potíže s výkonem odstartovalo to hnusné klíště, které jsme ti mezi Vánocemi vytáhli a které tě nakazilo anaplasmou. Už to vypadalo po léčbě dobře, ale tvé potíže se znovu začaly zhoršovat a po sérii vyšetření jsme se rozhodli, že rozumným řešením bude operace, která tě měla vrátit do plnohodnotného psího života. S obrovskou úlevou jsem si vyslechla telefon z kliniky, že operace byla úspěšná a že tě už pomalu budí z narkózy. Už jsem se těšila, že jak se na klinice vyspíš, povezu si tě druhý den domů. Bohužel ranní telefon z kliniky mě úplně paralyzoval, když jsem se dozvěděla, že už nejsi. S pooperačními komplikacemi (embolií) už nikdo nepočítal, o to to bylo a je krutější a smutnější.

Když jsme si tě přivezli před osmi lety domů jako malé štěňátko a kámoše k Blekýsovi, netušili jsme, že se z toho malého bojínka stane sebevědomý a pracovitý parťák. Byl jsi úspěšný na výstavách i v praxi a na zkouškovém poli jsi se stal takřka legendou. Z 59 zkoušek jsi jich 13 vyhrál, získal jsi 24 titulů CACT, pětkrát za sebou jsi získal klubový titul Nejlepšího pracovního psa roku (2015 – 2017 ANKACUP a 2018 – 2019 Mountfield Cup). Získal jsi tituly Šampion ČR na poli výstavním a Šampion práce z loveckého výkonu.

Hodně jsi nám pomáhal i s výcvikem naší omladiny. Nejlepším psím učením je kopírování toho nejzkušenějšího a ty jsi měl ostatním co předávat. Matýsek, Grace i Dizi se od tebe hodně naučili, byl jsi pro ně psí pan profesor. Tvůj syn Mates s tebou strávil jednu celou sezónu v bažantnicích, kde jsi mu předal hodně svých zkušeností, dnes mohu jen potvrdit, že jsi ho psí řemeslo naučil velmi dobře.

Nemám sílu a ani se teď nechci dlouze rozepisovat, těch nádherných společných zážitků a vzpomínek by bylo na celou knihu. Chci ti tímto jen poděkovat za sice krátký, ale plnohodnotný život s naší smečkou, za to, že jsi byl takový, jaký jsi byl. Na jednu stranu přítulný mazlínek, na druhou chlupatý ďáblík. Byl jsi schopný pracovat s maximálním nasazením na zkouškách i na honech a pak večer usnout s hlavou položenou na hromadě plyšáků, které jsi posbíral po celém domě. 

Teď už se proháníte s kámošem Blekýsem někde na zelených loukách na věčnosti a my jsme vděční za každou minutu, co jsi s námi strávil na tomto světě. Loučení je smutné, ale zůstala nám obrovská hromada nádherných vzpomínek, které obohatily náš život. Časem i ta největší bolest pomine a krásné vzpomínky zůstanou.

Díky za všechny. Tví vzpomínající dvounožci a čtyřnohá smečka.