Tak máme za sebou první letošní zkoušky. Derby jsou ZPR (Zkoušky přinášení retrieverů) a proto patří mezi vyšší zkoušky. Jsou dvoudenní a psi se na ně musí kvalifikovat na regionálních Derby v předchozím roce. Takže opravdu výborní psi a náročná konkurence. My s Blekýsem jsme měli v loni celkem smůlu, protože na SM Derby jsme museli po prvním dnu odstoupit ze zkoušek, protože jsem přišla na to, že si poranil při skotačení polštářky na předních tlapkách. Jako další pokus jsme měli JČ Derby, kde jsme se umístili až na osmém místě, takže mimo přímou kvalifikaci. Ale štěstí nám přálo, protože několik vůdců před námi se účastnit nemohlo nebo nechtělo.
Nastoupili jsme v plném počtu 24 psů, Pavel s Evou Žampachovi výjimečně vylosovali stejnou skupinu, já s Blekýsem skupinu, která je střídala. Vylosovali jsme 18, takže jsme naši skupinu uzavírali. Naštěstí jsme v sobotu začínali disciplínami na vodě, počasí bylo docela parné a osobně vím, že Blekýs pracuje nejlépe, když má mokrý kožich. Kachna z vody byla pro všechny psy příjemným osvěžením, následný handling byl konečnou pro jednoho goldena z naší skupiny a pro mě infarktovou záležitostí. Blekýse jsem si srovnala tak, aby viděl oba kusy na vodě, začínat měl pravým kusem. Rozhodl se, že ne. Po velmi důrazném upozornění se stočil správným směrem. Dva metry před kachnou se rozhodl, že TOHLE kachna není a otočil se a plaval ke břehu. Opět jsem ho velmi důrazně upozornila, že tyhle koniny mu nehodlám trpět, tak se otočil a pro kachnu doplaval. Druhá byla už bez problémů a naprosto vzorně předvedl, že nosit kachny z vody umí. Ale i tak vyfasoval pomocnou 3 z ovladatelnosti, prý bylo hodně povelů. Potom jsme šli na odložení. Rozhodčí vybrali místo, ze kterého jsem měla celkem obavy. V řídkém lese na malém kopečku, takže psi viděli široko a daleko, co se kolem hnulo. Ale dopadlo to dobře a Blekýs se prý ani nehnul. Odpoledne jsme šli na zbytek vodních disciplín a vodění psa. Blekýs předvedl v rákosí velice slušnou práci a ani na ostatních disciplínách neudělal chybu.
Po návratu na chatu jsme se dozvěděli, že první den celkem probral naše řady. Čtyři psi vypadli a dva vůdci odstoupili. Jejich psi měli problémy na čtverci v lese a třetí ceny nebyly dle jejich představ. Mám poněkud odlišný názor, dovedu si vážit i jedničky, hlavně potom, co jsme s Blekýsem s nulou několikrát skončili oficiálně.
Den jsme zakončili infarktovou disciplínou – klidem na stanovišti. Blekýs je stará kňurna a potvora ukníkaná (po mámě) a ve mně byla docela malá dušička. Naštěstí bylo vidět do podrostu a i když byla střelba jako u Verdunu, což Blekýsovi nevadí, a honci dělali pěkný bengál, ležel v klidu a soustředěně se koukal do lesa. Jen jednou mi úplně zatrnulo, když střelec vedle nás ustřelil větvičku a ta spadla kousek před nás do lesa. (Na podobné věci jsme vylítli v loni, když pes vedle nás to neustál, vyběhl do lesa a začal tam lítat a štěkat. Blekýs ho za to seřval a já následně Blekýse. Jelikož to byla akce RK, kde se klidy začíná, měli jsme najednou celý víkend volný.) Ale Blekýs to tentokrát vše zvládl velice pohodově, asi mu došlo, podobně jako Ginny, že tohle je ta blbost, kdy všichni dělají hrozný povyk a nic z toho.
Takže první den jsme zvládli na plný počet, jen s jednou malou pomocnou 3. Podobně na tom byla i Ginny s Pavlem. Eva s Elísem nachytali nějaké trojky, ale pořád šli v první ceně.
Druhý den jsme začínali na poli, počasí nám docela přálo, přes noc popršelo a naštěstí byl hned vedle pole rybník. Z vlečky jsem neměla až takovou obavu, ty chodí Blekýs celkem spolehlivě, ale navádění na dva kusy pernaté je pro mě noční můrou. Blekýs mě překvapil víc než mile, handling vystřihl naprosto precizně. S markingem mívá někdy problémy, hlavně když je porost vyšší. A tady to bylo i přes mírnou terénní nerovnost. Ale naštěstí koukal kam měl a dokonce si ani dlouze bažanta nepřerovnával, takže pole jsme zvládli taky na plný počet. Střídání bylo rychlé, dopolední skupina byla v lese hotová brzy a bez větších problémů. Vlečku v lese Blekýs zvládl s malým vandrovacím kolečkem po lese, ale prý na této dráze to udělali tři psi ze čtyř, podle rozhodčích tam bude nejspíš liščí nora nebo podobná lumpárna. Čtverec na Stříbci je velice výživný a pro mnoho psů velice zrádný. Dokonce je v něm i strouha, která láká psy k osvěžení místo práce. Šli jsme poslední a postupně blahopřáli těm před námi k úspěšně složeným zkouškám. Nakonec přišla řada na nás. Blekýs skoro pokaždé něco na zkouškách vymamlasí a nebylo by poprvé, že na poslední disciplíně. Jak jsem byla klidná po celou dobu zkoušek, tak teď jsem měla opravdu nahnáno. Naštěstí se Blekýs poměrně rychle vynořil z houští s prvním kusem, když jsem ho přebírala, ulevilo se mi s pocitem, že jsme aspoň došli. Když se pak ozvalo z doubí pověstné čvachtání, zařvala jsem HLEDEJ!!!! Ale Blekýs strouhu asi jen přebíhal, protože se vzápětí vynořil i s králíkem a v čase 3:36 mi předal i druhého. UF!
Na plný počet bodů jsme dosáhli čtyři, kteří jsme se sešli v rozstřelu, dva flati a dva goldeni. Když na sobotním zahajovacím nástupu ing. Horyna říkal, že rozstřelovou disciplínou bude marking, myslela jsem si, že nás se to týkat nebude, zvlášť při pohledu na konkurenci. Terén byl zvolený velice zrádný – pole s vyšší jetelinou. Blekýs šel jako druhý. Během čekání na vyslání někdo z korony za námi něčím zašustil a Blekýs se pár vteřin otočil. Možná to mohlo být i touhle ztrátou koncentrace, ale přesně se netrefil a chvilku dohledával. Ale dohledávali i oba goldeni, jen Ginny vyrazila s grácií dospělé psí dámy a bez překotného chvatu doběhla přesně ke kusu, lehce přerovnala a elegantním klusem doběhla k Pavlovi. Verdikt rozhodčích mě trochu překvapil, počítala jsem se třetím místem, ale nakonec vítěze zkoušek získala Ginny s Pavlem a my s Blekýsem byli druzí. Elís s Evou došli v první ceně devátí. Celkem neuspělo 6 psů a dva odstoupili.
Díky Blekýsi.
Velké blahopřání Pavlovi a Ginny a vlastně všem, kteří došli. Zkoušky byly perfektně připravené, náročné, terény výživné a rozhodčí přísní, ale spravedliví.